VIQUEQUE, 28 Marsu 2026
Primeiru-Ministru (PM), Kay Rala Xanana Gusmão apela bá populasaun iha Munisípiu Viqueque liu-liu joven sira atu kria páz no estabilidade, nune’e bele lori susesu bá implementasaun Polítika Desentralizasaun Podér Lokál ne’ebé sei realiza iha tinan 2027.
Primeiru-Ministru apela durante diálogu ho populasaun Munisípiu ne’e iha programa “Haree besik servisu munisipál hosi rezultadu avaliasaun kondisaun mínima” ne’ebé hala’o iha resintu edifísiu administrasaun munisipál Viqueque, sábadu (28/03/2026).
“𝐇𝐚’𝐮 𝐡𝐚𝐥𝐨 𝐚𝐩𝐞𝐥𝐮 𝐢𝐝𝐚 𝐛𝐚́ 𝐣𝐨𝐯𝐞𝐧 𝐬𝐢𝐫𝐚 𝐢𝐡𝐚 𝐦𝐮𝐧𝐢𝐬𝐢́𝐩𝐢𝐮 𝐕𝐢𝐪𝐮𝐞𝐪𝐮𝐞 𝐚𝐭𝐮 𝐡𝐚𝐧𝐨𝐢𝐧 𝐨𝐧𝐚 𝐤𝐚𝐭𝐚𝐤, 𝐝𝐞𝐬𝐞𝐧𝐭𝐫𝐚𝐥𝐢𝐳𝐚𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐩𝐨𝐝𝐞́𝐫 𝐥𝐨𝐤𝐚́𝐥 𝐧𝐞’𝐞 𝐚𝐭𝐮 𝐦𝐚𝐢 𝐢𝐡𝐚-𝐧𝐞’𝐞, 𝐢𝐦𝐢 𝐭𝐞𝐧𝐤𝐞 𝐤𝐚𝐞𝐫 𝐥𝐢𝐦𝐚𝐧 𝐡𝐚𝐦𝐮𝐭𝐮𝐤 𝐡𝐨𝐝𝐢 𝐤𝐫𝐢𝐚 𝐩𝐚́𝐳 𝐧𝐨 𝐞𝐬𝐭𝐚𝐛𝐢𝐥𝐢𝐝𝐚𝐝𝐞. 𝐁𝐚𝐢𝐧𝐡𝐢𝐫𝐚 𝐢𝐡𝐚 𝐩𝐚́𝐳 𝐦𝐚𝐤 𝐝𝐞𝐳𝐞𝐧𝐯𝐨𝐥𝐯𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐮 𝐬𝐞𝐢 𝐛𝐞𝐥𝐞 𝐥𝐚’𝐨 𝐡𝐨 𝐝𝐢’𝐚𝐤. 𝐇𝐨 𝐬𝐢𝐭𝐮𝐚𝐬𝐚𝐮𝐧 𝐩𝐚́𝐳 𝐦𝐚𝐤 𝐞𝐦𝐚 𝐛𝐚𝐫𝐚𝐤 𝐢𝐡𝐚 𝐢𝐧𝐭𝐞𝐫𝐞𝐬𝐞 𝐚𝐭𝐮 𝐥𝐨𝐫𝐢 𝐢𝐧𝐯𝐞𝐬𝐭𝐢𝐦𝐞𝐧𝐭𝐮 𝐦𝐚𝐢 𝐢𝐡𝐚 𝐢𝐭𝐚-𝐧𝐢𝐚 𝐫𝐚𝐢𝐧,” PM Xanana apela.
PM Xanana esplika, desentralizasaun podér lokál ne’e Viqueque oan mak atu responsabiliza mesak dezenvolvimentu.
Avaliasaun ne’ebé haree kona-bá kondisaun mínima, aprezenta la’ós atu dehan autoridade munisipál la hatene halo, maibé atu dehan katak iha buat balun mak sei sala no tenke hadi’a liu-liu iha Finansas, Planeamentu, Monitorizasaun no Koordenasaun.
Tanba ne’e maka Xefe Governu motiva Viqueque oan sira atu halo planu didi’ak hosi aldeia, buka prioridade sira lori mai iha Suku, Postu Adminitrativu no bá munisípiu hodi hetan aprovasaun no bele hetan alokasaun orsamentu.
Buat importante seluk maka, ezekusaun no fiskalizasaun tenke di’ak tanba osan povu nian jere ho di’ak.
Iha oportunidade ne’e apela bá autoridade munisipál, postu administrativu no diretór servisu munisipál sira atu tun bá baze hodi hatene situasaun moris povu nian. Husu atu bá haree situasuan reál povu nian no labele tuur de’it iha fatin. Hosi ne’e mak bele halo planu prioridade sira kona-bá saida mak tenke halo uluk.
Iha oportunidade ne’e mós Primeiru-Ministru agradese kontribuisaun intelektuál Viqueque-oan ne’ebé fó apoiu makaas bá prosesu tomak preparasaun nian molok implementa desentralizasaun podér lokál liu-liu sira ne’ebé ohin partisipa iha diálogu ne’e.
Iha fatin hanesan Ministru Administrasaun Estatál (MAE), Tomas do Rosário Cabral fó-sai rekomendasaun sira bazeia bá Ekipa Avaliasaun Kondisaun Mínima (AKM).
Planeamentu no Monitorizasaun iha Viqueque, SekAM Planeamentu, Investimentu, Dezenvolvimentu Integradu hamutuk ho ekipa hosi PNDS, Servisus Munisipais, Postu Administrativu no Suku atu partisipa no akompaña sorumutu integradu bá planeamentu investimentu munisipál. Rezultadu planeamentu munisipál sei inklui iha Planu Investimentu Munisipál (PIM) no publika iha Portál Munisipál. Monitorizasaun kontínuo iha programa ne’ebé implementa iha Munisípiu inklui programa investimentu no dezenvolvimentu PDIM no PNDS.
Rekomendasaun bazeia bá rezultadu AKM, Jestaun Finanseira no aprovizionamentu iha Viqueque; Tenke kria sistema kontrolu finanseiru (Livru Kaixa) hodi fasilita relatóriu finanseira. Nesesita implementasaun atividade haktuir bá Standard Operational Procedure (SOP) no Termu Referénsia. Relatóriu bá ezekusaun tenki kumpri prosedimentu legál ne’ebé vigór.
Kontratasaun Públika iha Viqueque; Tenki iha mapamentu, planu orsamentu no kabimentu orsamentu. Tenki iha uluk planu aprovizionamentu ne’ebé hetan aprovasaun hosi Ministru iha inísiu tinan fiskál nian.
Kona-bá Monografia no Demografia, Viqueque Obrigatóriu atualiza dadus no informasaun iha nível Postu Administrativu (PA) no Suku, mensalmente.
Observasaun Jerál hosi MAE; Iha início do ano, Autoridade Munisipál Baucau tenki aprezenta planu orsamentu no planu aprovizionamentu hodi hetan aprovasaun hosi Superiór Tutela antes atu implementa. Ezekusaun orsamentu tuir kategoria no tenki iha kabimentu orsamentu molok emiti Commitment Payment Voucher (CPV). Planu Asaun Anuál, orsamentu Munisipál ho nia ezekusaun, Programa, Planu Investimentu Munisipál no planu aprovizionamentu hotu tenki publika iha Portál Munisipál.
Presiza halo kontrolu ho efetivu iha implementasaun Programa Dezenvolvimentu iha PDIM ho PNDS, inklui monta kuadru informasaun projetu kompleta ho nia orsamentu iha fatin implementasaun projetu nian. Konsidera planu despezas hodi bele kontrola orsamentu iha kategoria transferénsia públika nune’e bele fasilita implementasaun atividade tuir nia tempu. Diretór Servisu Munisipál presiza iha kalendáriu implementasaun bá programa aprovadu ho baze bá Planu Asaun Anuál. Presiza halakon sentimentu “egoista” iha servisu fatin no nesesita komunikasaun, koordenasaun di’ak iha fatin servisu.
MAE husu bá Diretór Servisu Munisipais atu submete relatóriu atividade mensalmente bá PAM, nune’e bele justifika despezas. PAM tenki atribui órdem bá Ajénsia Fiskalizasaun Munisipál hodi realiza fiskalizasaun bá servisu administrativu, tinan ida dala rua. Haforsa koordenasaun servisu hosi nível munisípiu to’o aldeia.
Atu fasilita hodi hadi’a rekomendasaun sira ne’ebé iha, MAE sei oferese formasaun jenérika no formasaun téknika ne’ebé hahú ona formasaun iha semana da-ruak fulan fevereiru to’o novembru 2026 hosi INAP, DGDGL no DGSMAL ho partisipante mai-hosi estrutura autoridade munisipál no postu administrativu.
Tomas Cabral mensiona kona-bá kada Munisípiu iha Síklu Eleitorál ida Eleisaun Podér Lokál sei hala’o atu hili Prezidente Munisipál no Vise-Prezidente, Deputadu Asembleia Munisipál, Númeru Deputadu sei bazeia bá Número Eleitores resensiadu iha área kada Munisípiu.
Munisípiu ne’ebé Eleitores liu rihun 150 sei iha deputadus Munisípiu 19, Munisípiu ne’ebé Eleitores rihun 100 to’o 150 sei iha deputadus 17. Munisípiu ne’ebé Eleitores 50 no menus hosi rihun 100 deputadus 15. Munisípius ne’ebé Eleitores menus hosi rihun 50 sei iha deputadus 13. Partidus polítikus de’it mak bele aprezenta Listas Kandidatus bá deputadus munisipais.
Iha fatin hanesan, Prezidente Autoridade Munisípiu Viqueque, Francisco Cruz Simões de Gonzaga Soares aprezenta bá Primeiru-Ministru ho Ministru sira ne’ebé prezente kona-bá perfil no ponténsia tomak hosi munisípiu ne’e nu’udár baze hodi responde bá kritériu sira mak hatuur iha polítika desentralizasaun podér lokál nian.
Aprezentasaun ne’e haree liu dezenvolvimentu ekonómiku, sosiál, infraestrutura no institusionál, inklui rekursu umanu, rekursu naturais, orsamentu no koordenasaun munisipál nian.
Iha mós sesaun husu no hatan, autoridade lokál Viqueque agradese bá polítika desentralizasaun podér lokál nian no prontu atu simu Governu lokál iha munisipiu ne’e.
Polítika ne’e hatuur iha Lei númeru 3/2016 kona-bá Podér Lokál no Desentralizasaun Administrativa ho nia objetivu prinsipál sira maka: hametin demokrasia lokál, povu bele partisipa direta iha tomada desizaun, hasa’e efisiénsia servisu publiku, promove dezenvolvimentu ekonómiku no sosiál, munisípiu bele planeia dezenvolvimentu tuir realidade rasik, hamenus sentralizasaun iha kapitál no aumenta transparénsia no responsabilidade.
Iha vizita ne’e Primeiru-Ministru akompaña hosi Ministru Planeamentu no Investimentu Estratéjiku, Gastão Francisco de Sousa, Ministra Saúde, Élia dos Reis Amaral, membru Governu balun no partisipa hosi autoridade munisipál, autoridade postu, autoridade lokál, veteranus, diretór servisu munisipál sira, xefe departementu sira, intelektuál sira inklui autoridade sivíl no militár, estudante no populasaun.
Munisípiu Viqueque hanesan munisípiu ida hosi munisípiu 12 iha Timór Leste, lokaliza iha parte Leste nasaun nian. Parte Leste baliza ho munisípiu Lautém, parte súl baliza ho Tasi Timor, parte oeste baliza ho munisípiu Manatuto, no parte norte baliza ho munisípiu Baucau. Munisípiu Viqueque iha postu administrativu lima: Lacluta, Ossú, Uatu-Lari, Uatu-Carbau, no Viqueque ho suku hamutuk 38.
Demografikamente, projeta populasaun Munisípiu Viqueque nian hamutuk 78.599 (Sensu 2015 – projeta bá 2019) ho densidade populasaun 41.79, ne’ebé kobre área 1.872.7 km². Populasaun iha lian lokál oioin, inklui Tetum, Makasa’e, Tetum Terik no Naueti.
